[úryvek z nedávno vydané knihy Dunwallské čtvrti]
Tato kapitola se zabývá historií kdysi honosné čtvrti Drapers Ward. Své významné postavení, jemuž se těšila ještě v dobách nedávno minulých, získala až poté, co na trůn nastoupil rod Kaldwinů. Drapers Ward bývalo skromným střediskem výroby látek a tkanin, jež se odsud vyvážely i do těch nejvzdálenějších koutů říše. Vodní kola, jimiž byly poháněny zdejší továrny, se otáčela ve dne v noci, aby bylo možné vyhovět poptávce závratně se rozvíjejícího oděvního průmyslu. Celá desetiletí Drapers Ward prosperovalo, dokud největší podniky nezačaly s postupným přesunem výroby do Serkonosu a Morley. Cena práce je v těchto oblastech výrazně nižší, v Dunwallu navíc bylo další navýšení kapacit nemožné z důvodu omezeného počtu budov s přístupem k řece, která poháněla vodní kola.
V závěru této éry došlo k poklesu produkce a opuštění řady továren, což vytvořilo živnou půdu pro novou generaci schopných a ambiciózních průmyslníků. Obchodníci s oděvy, mezi nimiž nechyběly slavné osobnosti jako Percy Oliver, Agatha Chesneyová či Mortimer Hat, vytvořili jakýsi volný svazek podniků s novým obchodním modelem: vyráběli špičkové oblečení navržené tak, aby vyhovovalo vkusu a potřebám dunwallské smetánky. Toto zboží bylo pochopitelně prodáváno s vysokým ziskem.
Do Drapers Ward se začali stahovat nejlepší oděvní návrháři z celé říše, kterým konečně odpadla potřeba náročně shánět bohaté mecenáše. Místo toho se sami stali součástí vyšší společnosti, šlechta jim nadbíhala a hýčkala si je. Movití a mocní občané Dunwallu nové Drapers Ward hojně navštěvovali a neváhali zaplatit libovolnou částku za to, aby mohli být na veřejnosti spatřeni v šatech toho nejmodernějšího střihu. Celá čtvrť vzkvétala; vlastníci zdejších nemovitostí a oděvní návrháři si hojnými doušky dopřávali přepych a různé drahé módní výstřelky.
Nešlo však jen o krásu a módní trendy. Obnova Drapers Ward byla velice finančně náročná a většina pokusů o zjištění, odkud se na ni vzaly peníze, skončila ve slepé uličce. O Mortimeru Hatovi se často šuškalo, že býval vůdcem nebezpečného gangu, a městská stráž dobře věděla, že si i nadále vydržuje soukromou armádu ostřílených chlapů, kteří měli za úkol chránit jeho obchodní zájmy.
Časem se provalila děsivá pravda. Zatímco návrháři a obchodníci se ve svých krámcích obklopovali přepychem, továrny a textilky, kde se oblečení vyrábělo, byly domovem bídy a utrpení. Celé odvětví sice vzkvétalo, ale dělníci, kteří oděvy šili, neměli z tohoto bohatství vůbec nic. Hatovi muži je nutili pracovat v nelidských podmínkách. Jak se tento stav postupně zhoršoval a na ulicích začínalo docházet k otevřeným násilným střetům, ztratila městská smetánka o další nakupování v místních luxusních krámcích zájem. Obchodům se přestalo dařit a teď, s příchodem zpráv o možném propuknutí morové nákazy, je nejspíš zlatý věk Drapers Ward u konce.