ZAPLAVENÁ ČTVRŤ

Jak Daud řekne, tak činí.

Tolik síly. Kéž by nesloužila jen k vraždění.

Daudovi lidé. Tak dobře střeží tajemství - ani já nepoznám pravdu.

Jsou to prohnilí podvodníci. Skrz naskrz.

Zabil - víc s jistotou říci nemůžu.

Kráčí stínem tajemna.

Jsou to vrahové, to vím jistě.

Jsou jako loutky. Nejednají ze své vlastní vůle.

Je věrný Daudovi, jistě, ale je tu ještě něco. Něco - ne, víc nevidím.

Jeden z Daudových zabijáků. Jsou všude a nikde.

Něco se mi na něm nelíbí. Vzpomínky? Z dřívějška?

Smrt. Je načichlý pachem smrti.

Jakoby kolem sebe měl závoj, skrz který nevidím.

Něco cítím, něco vzdáleného, snad vzpomínku.

Stejné je to se všemi Daudovými muži. Jako by žili v mlhách.

Halí je závoj tajemna - nevidím skrz.

Zcela se oddala Cizinci.

Ve svých představách je krásně oděná v sametu, voňavá a mladá, na cestě na večerní schůzku.

Opatrně. Vždy má něco za lubem. A není tak křehká, jak vypadá.

Děti občas kolem Bábi Hadrové pobíhají, běhají za ní a pokřikují.

Kdysi dávno tančila Bábi Hadrová na dvoře. Muži škemrali o její ruku.

Proč jsi mě sem přivedl? Mám tomuto muži snad odpustit za to, co provedl?

Ne! Z cesty, po které se vydal, není návratu!

Nájemný vrah. Daud. Poslední, co... císařovna cítila, byla jeho čepel.

Jeho ruce páchají zlo. V srdci ale nosí jiný sen.

Na školním dvorku se děti obdivovaly jeho rychlým rukám. Jednoho dne si pro malého Dauda kdosi přišel a odvedl ho.

Násilí. Zoufalství. Neřest.

Matka mu na smrtelné posteli řekla: Nalij nám whisky, drahoušku.

Vraždí pro peníze.

Hrdlořez a gauner. Pracuje pro muže jménem Slackjaw.

Lovec. Je členem gangu.

Patří ke gangu z Bottle Street.

Jeden ze Slackjawových lidí.

Pouliční gauner. Čepel k pronajmutí.

Jeho otec byl jednou z prvních obětí moru.

Tenhle si peče krysy nad zapáleným sudem, když se mu nezadaří lup.

Platí mu ve whisky a spí na podlaze palírny.

Jeho matka pořád šlape v téhle čtvrti.

Staral se o bratra, jak nejlépe dovedl. Chlapec přesto zemřel na rozedmu plic, když mu bylo šest.

Do dvanácti lovil cetky z bahna, hrabal se ve špíně, až se naučil ohánět nožem.

Noc co noc krmí toulavého psa. Pojmenoval ho Billy.

Zloděj násilník.

Je-li někdy na pochybách, a to je často, sahá po noži.

Slackjaw. Děvky ho vychovaly. Nikdy se nedozví, že jeho otcem byl princ.

Obchoduje s bílým masem, zbraněmi, silným pitím. Odjakživa se mu říká Slackjaw.

S kumpány začínal v uličce Treavers Alley. Nyní sahá jeho vliv po celém ostrově Gristol.

Vyzná se v ulicích Dunwallu, zejména v jeho temných zákoutích, tak jako nikdo.

Co je to za vůdce, který něco takového použije proti vlastním lidem?

Myslí si, že stroj, který řídí, ho činí nesmrtelným.

Výšku využívají ve svůj prospěch.

Městská stráž jim většinou říká tallboyové.

Drž se dál od jejich nohou.

V rukávu toho má víc, než jen svou výšku.

Nákazu sledují svrchu, pohybují se nad krysami, nad zaplavenými ulicemi.

Kdesi na vrcholku té obludnosti je člověk.

Říká se jim truchlící. Mohou takto živořit týdny.

Ty strašné nářky! Nákaza je nejenom bolestivá, ale také oběti netvoří.

Nakažených polituj. Ale opatrně - jenom z dálky.

Jí nepomůžeš. Ani ty nejlepší elixíry v celém Dunwallu jí nepomůžou.

Tahle truchlící se nakazila od svých dětí, o které se starala.

Chce nakazit i další, pokud k tomu dostane příležitost.

Zanedlouho její nákaza postoupí natolik, že nebude moci jíst ani pít. Pak její utrpení skončí.

Na svůj předchozí život si nevzpomíná. Tohle je všechno, co jí zůstalo.

Ještě stále vnímá - a má sílu. Neprovokuj ji.

Vševidoucí jí řekl, že mor je trestem za její hříchy.

Koupila si ty nejlepší elixíry. Možná si je jen nestihla vzít včas.

Na nějaký čas jí poskytli přístřešek, když ale začala krvácet z očí, vyhnali ji. Řekli, že je truchlící.

Jsou stejně krutí, jako jejich páni, ale mají o poznání ostřejší zuby.

Vyčenichají bojácné, nemocné i zraněné.

Neznají strach. Jsou tak šlechtěni.

Nádherná zvířata. Věčně krvelačná a hladová.

Mají skvělý sluch.

Vlkodavové nejsou domácí mazlíčci. Jsou nejsmrtonosnější zbraní vševidoucích.

Vlkodavové. Ohromné bestie.

Vševidoucí cvičí své psy, aby vyčenichali hříšníky.

Bude chránit svého pána.

Tenhle vlkodav už zabil mnoho lidí.

Znám jednu dětskou říkanku: Neplakej, to není hra, poštvou na tě lovci psa.

Po nocích sní o lovu krys.

Tenhle kouše.

Tohle zvíře je chytré.

Tohle je ještě štěně. Však on do těch pacek doroste.

Tenhle už ke krvi přičichl.

Před vševidoucími se prostí lidé strachy třesou a bratr nezná bratra.

Vědí přesně, jak získat přiznání, a to i od nevinných.

Nikdy neodpočívají - v jejich smutné práci je pohání oddanost Opatství Kdežkoho.

Jeho vlkodav byl zraněn, když narazili na krysí doupě. Možná se už neuzdraví.

Duše hledá vševidoucí nevinné, konstrikcí se pevně drž, každé jedné jediné.

Někteří vševidoucí spí v kotcích se svými psy. Někteří si psy pouštějí do svých cel.

Vševidoucí. S jakou vervou se pustili za svým cílem, vykořenit vliv Cizince, nenávist k němuž prožívají více, než lásku k muži a ženě.

Přicházejí z Opatství Kdežkoho. Loví kacíře.

Běda těm, kteří jsou shledáni vinnými z čarodějnictví.

Vševidoucí jsou jen neradi spojováni s městskou stráží lorda regenta.

Z přečinů lidí viní mor. Pátrají po sebemenších náznacích nepravostí.

Vševidoucí využívají mnoho podivností, aby odhalili ty, které označují za kacíře.

Nepřestává se modlit za vymýcení čarodějnictví. Slyšíš ho?

Sám sebe krutě vytrestá, pokud se mu nepodaří vynutit alespoň jedno přiznání měsíčně.

Nezáleží mu na tom, zda popraví kacíře, či nevinného.

Musel se dívat, jak jeho rodiče mučí za to, že uctívali Cizince.

Přemýšlí, kdy se tak asi vrátí do Opatství.

Odříkává Sedm konstrikcí. Myslí ale na steak z karmínového býka.

Požádali ho, aby celebroval svatbu. Poslední dobou je jich tak málo. Velmi ho to povzbudilo.

Pochybuje o sobě. Kletbu nezlomil. Vlastně se té ženě jenom zvětšily bradavice.

Bojí se vlivu Cizincova.

Současné události ho matou. Nikomu nevěří.

Necítí se dobře a má podezření, že ho zakleli.

Vševidoucí jsou oddaní, ale fanaticky.

Nákaza napadá dýchací cesty, oči a uši. A rozkládá mozek.

Je hodně nemocný, ale dávej pozor - stále má dost síly.

Truchlící. Žijí v neustálém zmaru, dokud je smrt nevysvobodí.

Nic už pro něj nemůžeš udělat, drž se dál.

Nakažení šíří více, než jen nemoc - šíří paniku.

Truchlící možná vypadají bezmocně, ale nejsou!

Ať byli kdo byli, jsou nyní všichni obětmi nákazy. Truchlící.

Jsou nakaženi morem.

Byl šlechticem, nebo poddaným? Ať tak, či tak, jeho život skončil.

Viděl umírat svoji ženu i dceru. Teď se morem nakazil sám.

Dávno není tím, kým býval.

Byl harpunářem na veliké lodi. Pak onemocněl.

Prosil ji, ať odejde. Prosil ji, ať mu nepomáhá. Teď je také nakažená.

Rád se starával o zatoulaná zvířata. Ale to bylo předtím.

Podívej se na něj! Pořád doufá, že nevolnost přejde a on se uzdraví.

Doufá, že jeho žena trpí stejně, jako on.

Pokud zjistí, co provedl, popraví ho.

Tohle jsou synové bohatých a mocných rodin.

Disciplína, pýcha a odvaha. Nebezpečná kombinace.

Jednají rychle, tvrdě. A bez slitování.

Opatrně. Důstojníci městské stráže mají dobrý výcvik.

Říká se, že předtím, než zaútočí, se svým obětem posmívají.

Důstojník městské stráže.

Rozkazy bude poslouchat až za hrob.

Jen se podívej, jak pyšně se důstojníci nosí.

Jsou poslušní lordu regentovi.

Opatrně. Tohle není žádný prosťáček z městské hlídky!

Málokdo se jim v šermu vyrovná.

Má pistoli a nebojí se ji použít proti dětem!

Lord regent těmto mužům plně důvěřuje.

Jsou vybíráni pro své dovednosti.

Celou jeho rodinu zabil mor. Zůstal jen on.

Zavraždil šlechtice a svedl to na přítele.

Jeho rodinu postihuje šílenství. A on je ze všech nejhorší.

Když ho jeho sestřenice odmítla, nechal ji stráží ubít k smrti.

Má daleko větší ambice.

Tolik šermířských duelů, co už prohrál.

Dostal dopis od sestry. Domů se už vrátit nemůže, je tam mor.

Ty zmizelé chlapce nikdo nehledal. On tak věří, že trestu unikl.

Už dvakrát dnes vykašlal krev. Nikomu to neřekl.

Má starosti. Už čtyři dny se mu neozvala.

Včerejší večeře mu příliš nesedla.

Už jen dvakrát se vyznamená a získá povýšení. Doufá, že se mu to povede ještě dnes.

Navštěvuje svého otce v blázinci, ačkoliv ten ho již nepoznává.

Věří, že ho cvičení a disciplína ochrání před morem.

Arogantní. Zkorumpovaný. A věrný lordu regentovi.

Prostý lid, prostoduchý, sobecký. Umí být ale i milý.

Umí pít jako kdejaký muž.

Na práci, kterou denně vykonává, není nic všedního.

Lidé jako ona jsou předivem, ze kterého je utkáno toto město.

Skrývá své ruce. Jsou hrubé a zjizvené od praní.

Je švadlenou v krejčovství, které si oblíbili bohatí.

Přála by si natáhnout se uprostřed Framling Street a čekat na smrt.

Hladoví, aby měla chléb pro své děti.

Má jediné šaty a nosí je do roztrhání.

Kdyby tak dostala penny pokaždé, když se řízne do prstu.

Teď onemocnělo to nejmenší.

Prostá žena. Má strach z Opatství a moru.

Poprvé ji spatřil, když mu bylo devět. Noha se jí vzpříčila v kole.

Je velice bohatý a mocný.

Úkolem šlechtice je zůstat šlechticem.

Jeho rodina ovládá velké panství se spoustou sluhů.

Pletichaří, aby se zmocnil celého dědictví.

Je nízkého původu. Několikrát již zabil, aby to tajemství udržel.

Peníze brzy dojdou. A až dojdou, nebude se mu už tak dařit.

Baví ho trápit služebnictvo.

Zítra by si mohl obléct to modré sáčko. To šedivé mu nejde k očím.

Nikdy mu boty nevyleští tak, jak by si přál.

Kdysi mu na ní opravdu záleželo.

Je bohatý a nosí drahé oblečení, ale pod povrchem jsou všichni muži stejní.

Je unavený.

Mezi prostým lidem nalézá Opatství ty nejvěrnější.

Někteří mohou v přístavu stále najít práci.

Člověk je jen tak prostý, jak prosté jsou jeho sny.

Špehuje sousedy a donáší vševidoucím.

Stále má jídla dost, i když jeho žena a děti hladoví.

Okrádá svého obchodního partnera. Každý den o něco.

Neošetřil si tu ránu a ta se teď zanítila.

O všechno přišel při záplavě.

Obdivoval vševidoucí. Teď se jich bojí.

Lépe to nesvedl. Přesto nebyli spokojeni.

Domů k rodině se vrátí až po celodenní práci.

Jednoho dne tohle místo pohltí celou oblohu.

Odsud ti, kteří si zahrávají s temnou magií, čerpají svou sílu. A tady najdou svou zkázu.

Čas tu ztrácí význam. Vteřiny, či století.

Ten, který tudy kráčí, je vším. Ukolébavkou na uklidnění i ohlodanými kostmi.

Toto místo je konec všeho. I počátek.

Přinášejí sem těla. Holýma rukama. Holýma rukama a v sítích. Někteří ještě dýchají. Voda je tak studená a chlad je tím posledním, co cítí.

Ani ty strašné záplavy nesmyly smutek Dunwallu.

Když se provalila hráz, spousta výjimečných věcí zmizela pod vodou a byla zapomenuta.

Voda je chamtivá. Nikdy nevrátí, co jednou pohltila.

Ty moudré zavraždili a nasávali opojnou vůni jejich očarovaných těl.

Jsi jako rybáři. Roztahují své sítě doširoka a vytahují spousty věcí. Užitečné, smrtící, jedovaté, všechny zároveň.

Callista se ji snažila ochránit, ale vyrvali ji z její náruče. Ach, jak ta je proklínala.

Emily se v tom zmatku udeřila do hlavy. Táhli ji plačící do připraveného člunu. Volala tvoje jméno.

Už tě nepotřebují. Touží po tvé smrti.

Zmizeli ve spěchu. Rozprchli se jako hmyz, toužící se schovat do vystlaných hnízd.