NÁVRAT DO VĚŽE

Měl mladšího bratra. Umělec: citlivý, jemný. V devíti letech ho schvátila horečka. Havelock ho skutečně miloval.

Admirál Havelock viděl víc mrtvých, než všichni ostatní dohromady.

Zabíjí velryby a lidi pro peníze - a potěšení.

Jen se na něj podívej. Admirál Havelock je na souši nesvůj.

Je krvežíznivý. Snaží se ovládnout armádu potom, co císařovna... císařovna? Císařovna byla zavražděna.

Město jeho géniu mnohé dluží. Ať si pije a hledá společnost, kde se mu zlíbí.

Anton Sokolov. Kdysi jsme se znali. Udělal mnohé, aby mi ukázal správný směr.

Ano, Sokolov je cizinec - vzhledem a chováním připomíná tyvianského pasáka vepřů. Ale je také skutečný génius.

Kolik jen je šlechta ochotna zaplatit za portrét od Antona Sokolova! Kdyby jen tušili, jako moc se mu hnusí!

Ne všechno, co zná, má z učených knih. Mnohé se dozvěděl od služebných, které przní.

Sní o svobodě a palubě velrybářské bárky uhánějící za mořskými příšerami! Ale co naplat, je to žena.

Tolik smutku.

Ona a její strýc - poslední z rodiny Curnowových.

Callista Curnow. V tomhle prohnilém městě se o sebe umí postarat.

Jeho šavle nestojí za moc, čepel má ale ostrou.

Jeho matku vždycky zajímala víc láhev, než on.

Občas si nechávají za práci platit, většinou jim ale stačí láhev.

Ta potrhaná uniforma je to jediné, co má.

Nehodí se na žádnou práci. Proto skončil u kadetů.

Kadeti městské stráže se rekrutují z vězňů.

Chová se jako hyena. Hladová, zlá a prašivá.

Kadeti: opilci a zloději v ošuntělých uniformách.

Bolesti hlavy ho dohánějí k zoufalým činům.

Jednou zabil člověka kvůli botám.

Byl ve vězení, ale městská stráž potřebovala víc kadetů.

Tenhle má asi tolik rozumu, co hlídací pes.

Za celý život se myl jen čtyřikrát. A to tehdy, když spadl opilý do řeky Wrenhaven.

Rozkazy ho matou a tak dělá prostě to, co ostatní.

Jednou našel u Rudshore želvu. Nakrmil ji salátovými listy a ovády.

Špinavý, zbabělý. Zápach kadety stráže předchází všude.

Upláceli ji sladkostmi a kravským mlékem, tišili ji příběhy o kouzlech a mořských dálavách. To vše proto, aby se v těch strašných časech nezbláznila.

Upíná se ke svým dětským snům, ale ty jsou jí jen chabou oporou.

Chuděra Emily! Má zkažené dětství! Stala se loutkou v rukách mocných!

Skrývá své obavy. Touží po někom, komu by mohla věřit.

Ví víc, než poví. Malá lady Emily.

Lodě Pendletonových se z pandýsijského kontinentu vracejí plné vystrašených zajatců.

Na člověka tak vybraných mravů lpí přespříliš myšlenkami na pomstu a vraždu.

Mladší z Pendletonů. Žárlivý malý Trevor. Vždycky ve stínu.

Má sklon ke kožním chorobám. Oči má citlivé na světlo.

Když pomyslím, že je lord Pendleton synem šlechtice.

Pokaždé, když zabije, vrací se mu její tvář. Nikdy nevrátí, co udělal.

Pokud dnes nezemře, zabije před svou vlastní smrtí ještě dvakrát tolik lidí.

Teď se zdá být v pořádku. Zanedlouho se ale začnou projevovat příznaky nemoci.

Tenhle si schovává pramínek vlasů každého člověka, kterého zabije.

Jeho hlavní starostí je pořádně se napít.

Stýská se mu po životě na moři.

Čtenář samouk.

Má přítelkyni, stejně hrubou a ošlivou, jako je on sám. K sobě se ale chovají hezky.

Záplava ho připravila o domov i rodinu.

Ne každý dokáže vypít tolik, co on.

Tenhle myslí jenom na děvky.

Vychovali ho v sirotčinci. K jídlu dostával jen chleba a říční kraby.

Otec ho bil. Teď on bije svého syna.

Aby přestal jako dítě plakat, dávala mu matka whisky.

Když zrovna není ve službě, hledá svou sestru, která zmizela před týdnem.

Narodil se v době zemince a nikdy nepoznal otce.

Jí krysy, aby neztratil sílu.

Důstojníci ho přinutili ostříhat si vlasy.

Páchne říčním bahnem a pivem.

Věčně hladový.

Dnes už prolil spoustu krve.

Mizerná práce. Ale pořád lepší, než vězení.

Kdyby byla práce na lodích, hlásilo by se méně mužů k městské stráži.

Pod tou uniformou se skrývá násilník.

Málokdo přežije střet s městskou stráží.

Takový odporný hrubián!

Málokdo si troufne oponovat stráži.

Městské stráži je lepší se vyhnout, je-li to možné.

Opatrně, je ozbrojený.

Poslouchá rozkazy.

Není rychlý, ale jeho čepel připravila o život mnohé.

Jen hlupáci a truchlící se otevřeně staví stráži na odpor.

Je to nemotorný hlupák, přesto buď opatrný.

Pozor na tu šavli!

Co mu schází pod přilbou, dohání šavlí.

Nemá víc rozumu, než sliznatka modroústá.

Taková sprostota!

Velké svaly, malý rozum.

Jen se podívej, jak má široký krk a ramena.

Nosí uniformu městské stráže.

Špehoval Callistu při koupání. A ne jednou.

Piero Joplin. Neustále si představuje své další vynálezy - úžasné. Kéž bys to také viděl.

Chudák Piero. Jeho elixíry vyléčily tolik nemocných. Jeho hlavu ale uzdravit nedokáží.

Nejmladší absolvent Akademie přírodních věd v historii. To mu Sokolov nikdy neodpustí!

Každou každičkou noc navštěvuje černooký Cizinec Piera ve snech.

Samuel kdysi toužil naslouchat Havelockovým vyprávěním o moři. Možná, že ho admirál poněkud zklamal.

Ten převozník má dobré srdce. A váží si tě.

Samuel je prostý muž, ale řeku Wrenhaven a všechny její přítoky zná do nejposlednějšího potůčku.

Má mnoho jizev. Některé od slizu říčních pakrust, jiné od bezejmenných monster z hlubin oceánu.

Samuel Beechworth se vydal na moře, aby zapomněl na nešťastnou lásku. Uspěl.

Co je to za vůdce, který něco takového použije proti vlastním lidem?

Myslí si, že stroj, který řídí, ho činí nesmrtelným.

Výšku využívají ve svůj prospěch.

Městská stráž jim většinou říká tallboyové.

Drž se dál od jejich nohou.

V rukávu toho má víc, než jen svou výšku.

Nákazu sledují svrchu, pohybují se nad krysami, nad zaplavenými ulicemi.

Kdesi na vrcholku té obludnosti je člověk.

Jsou stejně krutí, jako jejich páni, ale mají o poznání ostřejší zuby.

Vyčenichají bojácné, nemocné i zraněné.

Neznají strach. Jsou tak šlechtěni.

Nádherná zvířata. Věčně krvelačná a hladová.

Mají skvělý sluch.

Vlkodavové nejsou domácí mazlíčci. Jsou nejsmrtonosnější zbraní vševidoucích.

Vlkodavové. Ohromné bestie.

Vševidoucí cvičí své psy, aby vyčenichali hříšníky.

Bude chránit svého pána.

Tenhle vlkodav už zabil mnoho lidí.

Znám jednu dětskou říkanku: Neplakej, to není hra, poštvou na tě lovci psa.

Po nocích sní o lovu krys.

Tenhle kouše.

Tohle zvíře je chytré.

Tohle je ještě štěně. Však on do těch pacek doroste.

Tenhle už ke krvi přičichl.

Před vševidoucími se prostí lidé strachy třesou a bratr nezná bratra.

Vědí přesně, jak získat přiznání, a to i od nevinných.

Nikdy neodpočívají - v jejich smutné práci je pohání oddanost Opatství Kdežkoho.

Jeho vlkodav byl zraněn, když narazili na krysí doupě. Možná se už neuzdraví.

Duše hledá vševidoucí nevinné, konstrikcí se pevně drž, každé jedné jediné.

Někteří vševidoucí spí v kotcích se svými psy. Někteří si psy pouštějí do svých cel.

Vševidoucí. S jakou vervou se pustili za svým cílem, vykořenit vliv Cizince, nenávist k němuž prožívají více, než lásku k muži a ženě.

Přicházejí z Opatství Kdežkoho. Loví kacíře.

Běda těm, kteří jsou shledáni vinnými z čarodějnictví.

Vševidoucí jsou jen neradi spojováni s městskou stráží lorda regenta.

Z přečinů lidí viní mor. Pátrají po sebemenších náznacích nepravostí.

Vševidoucí využívají mnoho podivností, aby odhalili ty, které označují za kacíře.

Nepřestává se modlit za vymýcení čarodějnictví. Slyšíš ho?

Sám sebe krutě vytrestá, pokud se mu nepodaří vynutit alespoň jedno přiznání měsíčně.

Nezáleží mu na tom, zda popraví kacíře, či nevinného.

Musel se dívat, jak jeho rodiče mučí za to, že uctívali Cizince.

Přemýšlí, kdy se tak asi vrátí do Opatství.

Odříkává Sedm konstrikcí. Myslí ale na steak z karmínového býka.

Požádali ho, aby celebroval svatbu. Poslední dobou je jich tak málo. Velmi ho to povzbudilo.

Pochybuje o sobě. Kletbu nezlomil. Vlastně se té ženě jenom zvětšily bradavice.

Bojí se vlivu Cizincova.

Současné události ho matou. Nikomu nevěří.

Necítí se dobře a má podezření, že ho zakleli.

Vševidoucí jsou oddaní, ale fanaticky.

Se sloužícími se zachází špatně. Ale jsou i horší způsoby obživy.

Nemine dne, aby si nechtěla sáhnout na život.

Za těžkou práci ji čeká mizerná odměna.

Sloužících nelituj. Na dobře odvedenou práci mohou být hrdí.

Práce sloužících nikdy nekončí.

Bolest zad ji trápí nepřetržitě. Nic nepomáhá.

Její plat služebné nestačí na splacení otcových dluhů.

Zítra má volno. Jestli se ho dožije, čeká ji smrt z rukou truchlících.

Ostatní služebné ji nemají rády.

Odjakživa pokukoval po nejvyšším úřadě v Opatství.

Nenech se ošálit jeho řečmi o konstrikcích. Martinovu duši tíží jeho vlastní zločiny.

Byl vojákem, lapkou i mužem víry.

Přemýšlí, co je mocnější - zda meč, nebo jazyk.

Málokdo má odvahu vysmát se Cizinci do tváře. Ale Teague Martin je jedním z nich.

Jako dítě se choval zvrhle. Zabíjel i domácí mazlíčky.

Narodil se v lesku ulice Endoria Street a vyrostl ve velkého a silného muže. Jeho mozek se ale scvrkl a svraštil jako suché ovoce.

Morris vyslechl poslední slova a doznání o vině stovek odsouzených. Necítil nic.

Rodina se bála mísit svou krev s cizinci a tak si bratranci brali sestřenice. Po generace.

Morris Sullivan. Popravčí a trýznitel.

Nemoc a smrt a vraždění, to je to, co nám Hiram Burrows - lord regent - daroval.

Jak jsem se v něm zmýlila! Až teď vidím, jak zaslepená jsem byla.

Žene ho posedlost, šílenství. Pořádek, všechno musí být v pořádku.

To on sem zavlekl krysy, krysy přinesly mor. Není většího mizery.

To je on, lord regent. Dříve dvorní zvědmistr. A ještě předtím Hiram Burrows. Těch tajemství, co zná!

Pokud zjistí, co provedl, popraví ho.

Tohle jsou synové bohatých a mocných rodin.

Disciplína, pýcha a odvaha. Nebezpečná kombinace.

Jednají rychle, tvrdě. A bez slitování.

Opatrně. Důstojníci městské stráže mají dobrý výcvik.

Říká se, že předtím, než zaútočí, se svým obětem posmívají.

Důstojník městské stráže.

Rozkazy bude poslouchat až za hrob.

Jen se podívej, jak pyšně se důstojníci nosí.

Jsou poslušní lordu regentovi.

Opatrně. Tohle není žádný prosťáček z městské hlídky!

Málokdo se jim v šermu vyrovná.

Má pistoli a nebojí se ji použít proti dětem!

Lord regent těmto mužům plně důvěřuje.

Jsou vybíráni pro své dovednosti.

Celou jeho rodinu zabil mor. Zůstal jen on.

Zavraždil šlechtice a svedl to na přítele.

Jeho rodinu postihuje šílenství. A on je ze všech nejhorší.

Když ho jeho sestřenice odmítla, nechal ji stráží ubít k smrti.

Má daleko větší ambice.

Tolik šermířských duelů, co už prohrál.

Dostal dopis od sestry. Domů se už vrátit nemůže, je tam mor.

Ty zmizelé chlapce nikdo nehledal. On tak věří, že trestu unikl.

Už dvakrát dnes vykašlal krev. Nikomu to neřekl.

Má starosti. Už čtyři dny se mu neozvala.

Včerejší večeře mu příliš nesedla.

Už jen dvakrát se vyznamená a získá povýšení. Doufá, že se mu to povede ještě dnes.

Navštěvuje svého otce v blázinci, ačkoliv ten ho již nepoznává.

Věří, že ho cvičení a disciplína ochrání před morem.

Arogantní. Zkorumpovaný. A věrný lordu regentovi.

Prostý lid, prostoduchý, sobecký. Umí být ale i milý.

Umí pít jako kdejaký muž.

Na práci, kterou denně vykonává, není nic všedního.

Lidé jako ona jsou předivem, ze kterého je utkáno toto město.

Skrývá své ruce. Jsou hrubé a zjizvené od praní.

Je švadlenou v krejčovství, které si oblíbili bohatí.

Přála by si natáhnout se uprostřed Framling Street a čekat na smrt.

Hladoví, aby měla chléb pro své děti.

Má jediné šaty a nosí je do roztrhání.

Kdyby tak dostala penny pokaždé, když se řízne do prstu.

Teď onemocnělo to nejmenší.

Prostá žena. Má strach z Opatství a moru.

Je unavený.

Mezi prostým lidem nalézá Opatství ty nejvěrnější.

Někteří mohou v přístavu stále najít práci.

Člověk je jen tak prostý, jak prosté jsou jeho sny.

Špehuje sousedy a donáší vševidoucím.

Stále má jídla dost, i když jeho žena a děti hladoví.

Okrádá svého obchodního partnera. Každý den o něco.

Neošetřil si tu ránu a ta se teď zanítila.

O všechno přišel při záplavě.

Obdivoval vševidoucí. Teď se jich bojí.

Lépe to nesvedl. Přesto nebyli spokojeni.

Domů k rodině se vrátí až po celodenní práci.

Zapíjejí víno říční vodou. Nakonec vždycky někdo odpadne a tak přinesou další láhve ze sklepa.

Někteří tu vyhráli jmění, jiní prohráli život.

Tolik smíchu! A zpívají staré písně, drží se za ruce. Obrázek šťastnějších dnů.

Tady se dohadují obchody, občas pod vlivem vína. A občas na ostří nože.

Před východem slunce naházejí padlé do řeky. Člověk nebo pes - voda pozře všechny.

Kdesi v suterénu pes dáví psa a peníze jdou z ruky do ruky.

Stařík se usadil v temném koutě a upil se do bezvědomí. První ho našli psi.

Stáli v kruhu kolem svící, řezali se do rukou a slibovali věrnost. Krev syčela, když kapala na plameny.

Spiklenci tu našli svoje útočiště. Dávají si záležet, aby je nikdo nesledoval.

Pivo doslazují medem, aby zakryli pachuť říčního kalu.

Střízliví šeptají. Opilí hulákají.

Jejich osud závisí na tobě. Na síle tvých paží a tvého srdce.

Měl-li by mor zachvátit celé město, či ho snad pohltit plameny, bude Dunwall Tower tím posledním, co padne.

Zde dlí lord regent. Stejně jako ti, kteří čekají na své setkání s popravčím. Jejich příbytky se ale liší.

Při chůzi si dává pozor, aby na každý kámen šlápl pouze jednou, počítá. Nemůže se té myšlenky zbavit.

Tady už jsme oba byli.

Ani Dunwall Tower se nevypíná tak vysoko, aby unikl zápachu smrti.