[úryvek z letáku sepsaného anonymními intelektuály]
Je nezbytně nutné, aby se stát postavil proti molochovi, jenž je všeobecně označován jako technologický pokrok. Tento hladový kolos se žene vpřed a nevynaložíme-li ohromné množství energie na jeho zastavení, rozdrtí vše, co se mu postaví do cesty. Pokud nevystoupíme proti soustavné industrializaci našich národních států, může to mít nedozírné následky. Uvědomme si, co všechno je v sázce.
Průmyslový pokrok zamořuje všechny oblasti našeho života a obyvatelé Dunwallu dennodenně čelí všudypřítomnému nebezpečí. Na dělníky je nahlíženo jako na snadno nahraditelná ozubená kola mohutného stroje, které lze bez jakéhokoliv postihu obětovat jménem rychlejší výstavby, sériové výroby a vyšších zisků. Máme snad my, kteří s tímto přístupem nesouhlasíme, jinou možnost, než položit své životy v boji s tímto nelítostným protivníkem?
Budeme snad šťastní, až se nás naše děti jednoho dne zeptají, co je to louka, a my budeme moci akorát ukázat na dlážděnou ulici pokrytou sazemi z továrních komínů? Dokážeme si v budoucnu vůbec vzpomenout, jak se dělá domácí koláč a jak chutnal chléb, který pekly naše babičky?
V sázce je naše vlastní kultura – a to se týká všech, od chladné Tyvie na severu, přes Morley a Gristol až po hřejivý Serkonos na jihu. Je povinností všech mužů a žen, kteří neztratili lásku k tradicím, aby proti těmto změnám aktivně bojovali.