Pověsti a svědectví: Daud

Dishonored

[úryvek z tajného polního hlášení jednoho vševidoucího]

Víc jak rok jsem žil mimo opatství, aniž by mi dělali společnost bratři vševidoucí či mne vedly slepé sestry z řádu věštkyň. Dny ubíhaly a já přespával v doupatech kapsářů, vrahů a ještě horších vyvrhelů, v noci jsem se plížil těmi nejhoršími uličkami a zákoutími Dunwallu a sedával jsem u jednoho stolu s vrahy. Občas jsem zašel i za městské hradby, abych se na zapomenutých hřbitovech a v ponurých rozvalinách setkával s dalšími zločinci.

Narostl mi dlouhý vous a oblékal jsem ošumělý šat s kousky spařené kůže, jaké nosí tlupy z Bottle Street a další mužové a ženy z ulice, již za mrzký peníz probodávají jiné. Pravda, i moje ruce zrudly krví, ale já jsem si své cíle pečlivě vybíral z takových zločinců a kacířů, kteří si prostě nezasloužili dál žít. Vlastně jsem je jen spravedlivě popravoval a jejich smrtí si budoval svou vlastní pověst. Díky tomuto triku si mne mí zabijáčtí pobratimové začali vážit a já přitom nemusel zabít nikoho nevinného.

Mám jediný úkol: musím učinit dojem na vraha jménem Daud, abych se k němu mohl dostat blíže.

Naše opatství už vystopovalo spoustu uživatelů černé magie, ale nikdo z nich nás tak neznepokojil jako právě Daud. Jeho matka prý byla čarodějnice ze souostroví u pandýsijského pobřeží, kterou zajali piráti a odvlekli daleko od domova. Vypráví se však, že jednoho dne se ona loď vrátila, její kapitán byl mrtvý a posádku ovládala ona čarodějnice. Tenkrát byl ale Daud pouhým stínem v jejím břiše.

Současné pověsti hovoří o tom, že se mezi dunwallskými kupci a městskou stráží pohybuje jakýsi nemilosrdný zabiják, jenž své oběti kosí jako obilí. Poté však bylo na nějakou dobu ticho: onen "sekáč" po léta nejspíš putoval po ostrovech, aby se lépe naučil anatomii a okultní vědy. Usedal do lavic v rozlehlých učebních sálech a tísnil se ve skrytých sklepeních, kde se scházeli ti, kdož fušovali do zakázaných umění. Jednu zimu prý dokonce strávil na samotné Akademii přírodních věd. A v období před schismatem se k Daudovým spojencům řadily i brigmorské čarodějnice. Přitom se neustále cvičil ve svém umění a právě v této době nejspíš začal spolupracovat s Cizincem.

Objevily se nové zprávy o popelavém vrahovi, kterého si najímali ti nejvýše postavení, aby odstranil jejich soky nejen v Dunwallu, ale i v jiných větších městech na ostrovech. Z těch, kteří ho zahlédli, přežila pouze hrstka, ale všichni se shodují na tom, že s ním není něco v pořádku – objevuje se a mizí jako dým. Byl viděn, kterak se postavil na střechu naproti balkonu jisté šlechtičny a pouhým pokynem ruky způsobil, že urozená dáma klopýtla a zřítila se na dláždění. V poslední době, kdy Dunwall ohrožuje morová rána, spatřili Dauda, kterak vede tlupu mužů oděných ve tmavé kůži jako velrybářští dělníci s maskami proti výparům. Je až neuvěřitelné, jak slepě ti lidé sloužili někomu tak nehodnému. Z toho soudím, že nejspíš ovládl jejich mysli svou ďábelskou magií a plně si je podrobil.

Před pouhým měsícem prý byla jedna mladá dívka svědkem jiné podivné scény. Když nesla domů láhev mléka pro svého chromého bratra, zkrátila si cestu přes Krejčířskou čtvrť. Ve chvíli, kdy v úzké uličce míjela jedno z oken, zaslechla zevnitř neobvyklé zvuky. Skrze zašlou záclonu uviděla opuštěný byt, z něhož si nějací ničemové udělali hráčské doupě a kde obchodovali s modrou trávou. U protilehlé zdi se tyčila okultní svatyně, o níž jí vyprávěl její místní vševidoucí. A před touto svatyní klečel muž, jehož popis přesně odpovídal Daudovi, a jako by se šeptem dohadoval s jakýmsi neviditelným duchem. Pak z oltáře před sebou sebral nějakou řezbu vyrobenou z kosti a nečistý vítr rázem zhasil všechna světla. Dívka se tiše jako myška odplížila pryč a pak uháněla až domů, jako by jí za patami hořelo.

Toto svědectví je jasným důkazem, že Daud je Cizincovým přisluhovačem a musí zemřít, než napáchá ještě další nesčíslná zla. Tímto slavnostně přísahám, že jediným smyslem mého bytí je nespočinout, dokud nebude tento zloduch mrtev a zkáza, již způsobil, nebude ze světa odstraněna. Do té doby se budu i nadále pohybovat mezi lůzou a pokusím se dostat až k němu. Neodložím své přestrojení a nenasadím si masku vševidoucího, dokud Daud nedodýchá.