[úryvek z knihy o krajinotvorbě]
Správně navržená zahrada musí běžného návštěvníka uvítat branou, z níž dýchá příslib idylického klidu. Jakmile jí projde, je zapotřebí zaujmout všechny jeho smysly a obklopit jej bujnou zelení a nápaditě rozmístěnou výzdobou. Poklidné osamocené jezírko, vůně jasmínových květů, prastaré stromy obrostlé hustým břečťanem – to jsou věci, bez kterých si kvalitně spravované zahrady kolem dunwallských šlechtických sídel nelze ani představit.
Ať už se rozhodnete pro pečlivě propočítanou symetrii nebo pro zdánlivě divoký vzhled zahrady, je vždy nutné dodržovat určitá základní pravidla:
Různorodostí tvarů a velikostí podněcujte zrak, vzájemně ladícími motivy uklidňujte duši, výsledek okořeňte vůněmi a barvami.
Na příkladu obezděné zahrady lorda Mortigana Pluffa a jeho paní lze ukázat, že rozmístěním mramorových soch můžete návštěvníka přenést do světa fantazie. Nelze též pustit ze zřetele inspirativní práci našich milovaných sester Borregandových, dcer zesnulého Jonathana Suttora a jeho ženy Olivie. Podle nich by měla návštěvníka při bloumání zahradou stále provázet citlivě zvolená zvuková kulisa – jemné šumění fontány, zurčení potůčku po kamenech a šepot listí serkonanských dubů nad hlavou.
Mějte na paměti, že čarovné místo pro dostaveníčka může být velice prosté, například břečťanem obrostlý altánek nad štěrkovou cestou nebo kamenná lavička ukrytá pod sklánějící se korunou košaté vrby.