[úryvek z románu od P. J. Stokewortha]
Gregory a Aliya se krčili ve tmě v horní hale a poslouchali, jak se ta věc blíží. Sledovalo je to z lesa a šlo to za nimi skrz zahradu až do domu. Teď se vyčerpaní a hrůzou bez sebe opírali o zeď a poslouchali, jak to postupuje nahoru po schodech. Pohybovalo se to pomalu, zatínalo drápy do podlahy a obnaženou kost táhlo po parketách a koberci. Jeho příchod předznamenávalo trhané sípění, při kterém se mrtvý vzduch dral skrz hrdlo rozleptané hnilobou.
Aliya se rozhodla a polkla. S prázdným výrazem ve tváři se naposledy podívala na Gregoryho a proskočila oknem ven, do měsíčního svitu a nočního vzduchu. Když se zvenku ozval náraz jejího křehkého těla do kamenné dlažby před domem, Gregory zoufale vykřikl. V ten okamžik se jeho hlas spojil s nelidským zavytím ze schodiště a škrábavým dupáním drápů, které se k němu rychle blížilo.